Mariazell 8/2009

 Rakousko-okolí Mariazell 23.8.2009

   Letos se mi podařilo realizovat bohužel pouze 2 denní výlet namísto plánovaných 5ti. No ale lepší než nic. Takže jsem se snažil tato 2 dny využít na maximum. Jako vhodná lokalita se nabízelo okolí Rakouského Mariazellu - silnice plné zatáček,pěkná příroda,nějaký hory tam taky maj a vzdálenost od mého bydliště zhruba 400 km. Tím by se nemělo nic skazit - takže jedem.

  Cesta přes Brno a Vídeň probíhá bez problému. Asi 30km za vídní na exitu 39 sjíždím z dálnice a krajina a silnice se začíná pomalu vlnit.Nejedu přímou cestou do mariazellu,ale beru to oklikou kolem Raxalpe a přes sedlo niederalpl 1220. Krajina kolem samozřejmě nemá tak dramatický ráz jako v opravdových velehorách,ale jede se moc příjemě.Neustále lemuji nějakou řeku a skalisté kopečky dělají pěknou kulisu.

 

Občas jen tak zastavím někde na mostku,chvíli čumím na tekoucí vodu a krajinu a zas jedu dál,prostě pohoda. Počasí se nejeví uplně ideálně ale zlepšuje se a když dorazím do mariazellu už je poměrně pěkně.Rozhoduji se jestli vyjet lanovkou na gemaindealpe nebo to otočit a jet ještě asi 55km udolím řeky Salzy k soutěsce Wasserlochklamm. Neustále sedící mrak na vrcholu gemainde rozhoduje pro 2 variantu.Otáčím a už jedu krásným udolím Salzy lemovaným skálami. Tuto řeku hojně navštěvují vodáci.

 

Po cestě stojí za zastavení historické stavědlo na řece. Přímo k němu se ale nesmí,i tak to ale stojí za pěknou fotku. Pochvilce jízdy už vyhlížím nějaké ukazatele k soutěsce.Mylně odbočuji z hlavní a jedu úzkou silničkou někam do lůna přírody - hmm tak tady to nebude,vracím se a po o pár minutách jízdy po hlavní silnici vidím parkoviště a poutač do soutěsky.Je to zkrátka u hlavní silnice:-)

  Po přechodu přes prověšený most platím v budce 4e a už si šlapu v motorkářských gatích a s bundou pod paží do soutěsky.To že sem se slušně pařil nemusím moc popisovat.Jde se asi 10 min než dojdete přímo do samotné soutěsky s vodopádama,ale pak to stojí za to. Dřevěný chodníček přilepený ke skále se poměrně strmě šplhá vzhůru. A vodopády které zde příroda vytvořila mi docela vyrazily dech,fakt nádhera.Na to že se nejedná o nijak spopularizovanou atrakci a narazil jsem na ni náhodou při brouzdáni po internetu tak skutečne zírám.  Chodníček vede neustále podél silně se valící vody.Celá soutěska zabere více než hodinu jedna cesta.No já to po 45minutách otáčím a jdu zas dolů,viděl jsem toho dost a za dnešek to ho mám tak akorát a ještě taky musím dojet K Erlaufsee do kempu. S nadšeným pocitem pomalu sestupuji zase dolů a znovu se ještě kochám.Schody od vodní tříště místy pěkně kloužou takže opatrně. 


  Sedám na mašinu a další zastávku dělám v Lunz am see. Klasické příjemné  městečko s přilehlým jezerem Lunzersee a nádražíčkem úzkokolejky,nadělám pár fotek a pokračuji zdolat posledních asi 30km k zasloužilému odpočinku.Tady musím zmínit že usek z Lunz am see přes průsmyk Zellerrain 1125 k Erlaufsee stojí za projetí.

 

  Zatáčky poskládané v příjemném sledu a kvalitní asfalt dělají jízdu maximálně zábavnou. Po sjezdu z Zellerrain se ocitám u jezera.Podle ukazatele zajíždím do kempu. ovšem při pohledu na kemp se mi to tu nějak nezdá. Divně mrtvá atmosféra a zavřená recepce. Otáčím se a říkám si že se poohlídnu po jiném kempu,ale po pár kilometrech mi dochází že zde asi jiný kemp není a vzhledem k celodenní únavě bude nejrozumější co nejrichleji někde zakotvit.Vracím se proto do tohoto kempu a prostě si tam postavím stan,aniž bych se někoho ptal.Sociálky byly čistý ale teplá voda za padíka.Den jsem zakončil posezením s plechovkou piva u jezera.Tam jsem si všiml toho absolutního ticha.Prostě žádnej život -nic,Půl deváty a v hospodě nikdo - nula.kde jsou sakra turisti? Ale mělo to i svoje kouzlo. 

  Ráno se probouzím do nádherného dne,obloha jak vymetená.Platím v již otevřené recepci 10e a hurá k lanovce na gemaindealpe.Po zaplacení 9e za zpáteční lístek už sedím na sedačce lanovky a pozoruji kolem sebe objevující se panorámata.Na hoře je samozřejmě super výhled,skoro žádní turisti,klid a cinkající krávy v těsné blízkosti. Dále je zde nějaká sateliťárna a horská knaipa.

Jinak z vrcholu je mimo jiné krásný pohled na místní nejvyšší horu Ötscher 1890 a na druhou stranu na jezero Erlaufsee od kterého jsem před chvilkou přijel.Z vrcholu nijak nespěchám a tak si ještě vychutnám kafe na terase s výhledem ve zdejší hospůdce. Po tomto pěkném zážitku jedu do poutního městečka Mariazell,kde hlavní dminantou je bazilika.Zde už je turistů o poznání víc.Netřeba nějak podrobně vasvětlovat jak je všechno vymalované a načančané. Je zkrátka vidět že se jedná o turisticky velmi významné místo.(největší poutní místo rakouska) 



  Po polendni definitivně opouštím tuto lokalitu a po příjemné slinici plné zatáček nabizející pohledy na horu Ötscher si to valím směr Winterbach,Scheibbs až k Dunaji. Tady musím připomenout že úsek Mitterbach - Winterbach rozhodně stojí za projetí,móc pěkný svezení. Po této pasáži už hory pomalu končí až běžnou zvlněnou krajinou přijížďím do Ybbs a.d.Donau.Přejíždím dunaj přes velké vodní dílo na druhou stranu a jedu asi 60km podél tohoto obřího toku.

  Další zatávku dělám v Melku,kde si projdu část, jak jinak než vymalovaného centra.

Na zámek který je dominantou města už z dálky jsem už nešel .Místo toho jsem si v jedné z hospůdek dal výbornou pizzu a výborné studené pito. Už jsem byl dost unavený ,bylo vedro a dupat někde do kopce se mi už nechtělo. Zámek je ale jinak impozantních rozměrů a určitě stojí za prohlídku....tak snad. někdy příště. Dále pokračuji podél dunaje údolím Wachau.Po obou stranách jsou skalnaté kopce a občasné  hrady a zříceniny. Zastavuji u kláštera Durnstein který leží na samém břehu Dunaje.Jeho dominantou je modrá barokní věž. Rozhodně to tady má něco do sebe. Za Kremsem opouštím i tuto lokalitu a nabírám jasný směr k domovu.Přijíždím lehce před desátou večer.Celkem jsem najel 980km.